Historie kostela

Původní kostel

Kostelík zasvěcený Jménu Panny Marie je dominantou městyse Okříšky. Datum založení původního kostela není známé, ale podle pozdějšího kostelního inventáře zdejší zvon pocházel z roku 1500. Až do stavovského povstání byl pak tento kostel protestantský. Původní kostel byl malý, měl věž se dvěma zvony, kamennou podlahu a nebyla u něj sakristie.

Zámecký kostelík

Kostel v nynější podobě byl postaven pravděpodobně roku 1673 a byl majetkem vrchnosti, která sídlila na zámku v sousedství.  Pro zámeckého pána a jeho rodinu byla v kostele určena tribuna v podobě kůru, kam vedl krytý můstek skrz opevnění přímo z obytných prostor zámku. Vrchnost si zde na vlastní náklady vydržovala kněze, který však nebyl farářem ani duchovním správcem, ale spíše zastával funkci kaplana.  Vrchnost také financovala v průběhu staletí většinu oprav a potřeb kostela. Drobné manuální práce a menší obnosy zajišťovali obyvatelé vsi. V podzemí kostela se možná nacházela krypta pro pohřbívání pána a jeho rodiny. Kolem kostela pak ležel menší hřbitov, který byl podle zdrojů z roku 1691 obezděný, což bylo pro danou dobu nezvyklé. Zde se pochovávalo až do roku 1882, kdy byl zřízen současný hřbitov z kapacitních důvodů po vypuknutí cholery.

Název kostela a jeho zasvěcení

Kostel samotný byl původně zasvěcen Narození Panny Marie, během 19. století se však od tohoto názvu začalo upouštět a nyní je znám jako kostel Jména Panny Marie. Důvodem této změny byla pravděpodobně stavba nového kostela v sousedních Přibyslavicích, který je mnohem větší a zasvěcený právě Narození Panny Marie.

Průlet historií

Od již zmíněného roku 1673 se v okříšském kostele střídali kněží-správcové z nedalekých Heraltic, Přibyslavic a Třebíče, protože kostel se nikdy nestal farním. Roku 1894 bylo zjištěno poškození věže a kvůli bezpečnosti věřících zde nebyly slouženy mše. O rok později byla věž zbourána a rozebrána, jelikož trhliny v její konstrukci se zvětšovaly. Nová věž byla dokončena roku 1898.

20. století

Především v průběhu 20. století se objevilo více snah o uznání Okříšek jako samostatné farnosti. Před I. světovou válkou zde byla ustavena expozitura. Především meziválečné období zde bylo pro duchovní správu náročné a tehdejší expozita P. Kocman (v Okříškách v letech 1913 - 1944) musel čelit mnoha nepřátelským projevům a nepřízni. Jeho nástupce P. Zouhar (v Okříškách v letech 1944 - 1960) vynaložil po mnoho námahy na výstavbu fary v Okříškách. Díky jeho úsilí se podařilo zakoupit území i materiál, získat část financí a zhotovit plány. Bohužel kvůli minulému režimu a měnové reformě stavba nebyla realizována. V 60. - 70. letech došlo v okříšském kostele k několika opravám a od roku 1991 patří farnost v Okříškách pod správu faráře z Přibyslavic.

Vybavení kostela

Hlavní oltář v kostele je dřevěný. Jeho původ stejně jako původ soch sv. Petra, Pavla a Panny Marie s Děťátkem není znám. Současná podoba svatostánku pochází z roku 1901, do té doby se v kostele vystřídal původní malý dřevěný svatostánek a později svatostánek otáčecí.

Vedlejší oltář Panny Marie Svatohostýnské byl postaven roku 1905, obraz na něm pochází od neznámého vídeňského mistra.

Dřevěná křtitelnice byla vyrobena roku 1914 známým betlémářem J. Čeloudem z Třebíče.

Křížová cesta byla pořízena roku 1908 a pochází z Radotína u Prahy. Vyrobena je zanglického cementu, každý z reliéfních obrazů váží kolem 45 kg. V roce 1995 proběhlo její kompletní zrestaurování.

Z Radotína u Prahy pocházel i zdejší terakotový betlém z roku 1909. Dodnes se však používá betlém z lipového dřeva, zakoupený v roce 1953 od řezbářů J. Kuchty z Třeště a J. Staňka z Vícemilic u Bučovic.

Instalace věžních hodin proběhla roku 1958, jejich autorem je stavitel věžních hodin V. Dvořák z Vyškova. Číselníky hodin jsou průsvitné a v noci osvětlené.

V kostele lze najít 3 zvony. Dva visí v hlavní věži - větší z nich váží 250 kg a byl vyroben patrně v roce 1500, což není bohužel přesně doloženo. Menší zvon váží 150 kg a pochází z roku 1711. Tento zvon má zvláštní historii. Pukl v roce 1939 při Němci nařízeném zvonění na oslavu vítězství nad Polskem. Následně byl opraven, ale zvuk již nikdy nebyl tak čistý jako dřív. Roku 1942 byl zabaven Němci a odvezen na neznámé místo k roztavení. Po skončení II. světové války byl objeven v Praze a vrácen na původní místo. Třetí zvon - tzv. umíráček váží 4 kg a visí ve vížce nad oltářem.

Zdroj: HAVLÍNOVÁ, Hana. Historie kostela v Okříškách. Okříšky: MKS Okříšky, 1996.